ÚPMD podmiňuje registraci k porodu podpisem smlouvy, ta omezuje práva rodiček

Barbora Silná
28. 3. 2018  ・  5 minut čtení

Maminky, které se rozhodly zaregistrovat k porodu v prestižním a vyhledávaném Ústavu pro péči o matku a dítě (ÚPMD) v Praze Podolí, musí podepsat Smlouvu o péči o zdraví. Ta je však kontroverzí a krátí je na jejich právech.

Foto: Ústav pro péči o matku a dítě

Praha – Smlouva o péči o zdraví je v českých nemocnicích spíše výjimkou. Jedním z prvních státních zdravotnických zařízení, které na jejím základě reguluje příjem a rozsah poskytnutých zdravotnických služeb je podolská porodnice. Podepíše-li žena, která se registruje k porodu ve věhlasné české porodnici v Praze Podolí, Smlouvu o péči o zdraví, prakticky se tak vzdává možnosti změnit některá svá rozhodnutí. Připravuje se také o další práva, na které má ze zákona nárok.

“Pacientkám lze doporučit, aby tuto smlouvu nepodepisovaly a vyžadovaly přijetí do porodnice za standardních podmínek daných zdravotnickou legislativou,“ řekl Medical News právník z kanceláře PwC Legal Ondřej Dostál, podle kterého je smlouva „lidovou tvořivostí“.

Výhrady má i advokátka Jana Marečková , která se pozastavila nad tím, že smlouva například nebere ohledy na tzv. dříve vyslovená přání pacienta ve smyslu zákona o zdravotních službách. Podivila se i nad ustavením o Vzorovém porodním plánu. „Smlouva používaná ÚPMD tato zákonem garantovaná práva pacientů nerespektuje dostatečně důsledně,“ konstatovala  advokátka  Jana Marečková.

Podepište, jinak vás nezaregistrujeme

To je také důvod, proč smlouvu odmítla podepsat při registraci k porodu mladá právnička, která se zdravotnickým právem dlouhodobě zabývá. Podolskou porodnici si pro porod vybrala opakovaně, smlouvu ji však předložili a přiměli podepsat poprvé. “Odmítla jsem smlouvu podepsat, ale paní v kartotéce mi sdělila, že bez podpisu mě k porodu nezaregistrují. Tak jsem ji podepsala s tím, že s jejím obsahem nesouhlasím, protože je v rozporu s právním řádem. Teď nevím, co se bude dít, až se k porodu opravdu dostavím,“ řekla Medical News mladá maminka.

Ředitel ÚPMD Jaroslav Feyereisl Medical News na otázky, jaký postup následuje, pokud pacientky smlouvu odmítnou podepsat nebo ji podepíší s výhradami, neodpověděl. Nereagoval ani na otázku, zda podobný dokument podepisují i rodičky, které přiveze záchranná služba nebo přicházejí samy akutně k porodu, případně zda se týká i pacientek na gynekologii. Jeho sekretariát Medical News vzkázal: “Z rozhodnutí vedení ÚPMD sděluji, že vzhledem k tomu, že Vaše dotazy směřují na právní problematiku, obraťte se, prosím, na advokátní kancelář JUDr. Petra Šustka, Ph.D., který v této oblasti poskytuje ÚPMD právní poradenství.“ Advokát Petr Šustek v komunikaci s Medical News napsal, že rád odpoví, ale neví, zda to stihne. Své odpovědi nakonec v průběhu úterka nezaslal.

NOZ jako zaklínadlo

Smlouva o péči o zdraví, kterou rodičky musí podepsat, se odkazuje na nový občanský zákoník (NOZ), který tento institut do českého práva zavedl v roce 2012, účinný od 1.1.2014. Právníci však upozorňují, že jsou mu nadřazeny tzv. speciální zákony. “Je pravda, že v novém občanském zákoníku jsou paragrafy o péči o zdraví, podle čehož právníci ÚPMD zkonstruovali svoji novou smlouvu. Neuvědomili si však zřejmě, že zákon o zdravotních službách i zákon o veřejném zdravotním pojištění mají před NOZ přednost a tam, kde se uplatňují, je podepisování dalších “smluv o péči o zdraví” nadbytečné,“ podotkl právník Ondřej Dostál.

Podle advokátky Jany Marečkové zůstává i nadále jádro právní úpravy poskytování zdravotní péče vyhrazeno veřejnoprávní regulaci, zejména zákonu o zdravotních službách č. 372/2011 Sb. “Závazná – a velmi podrobná – právní úprava obsažená v tomto zákoně má před ustanoveními občanského zákoníku v drtivé většině případů přednost. Poskytovatelům zdravotní péče a pacientům tak zůstává pouze omezený, byť nikoli nevýznamný prostor k tomu, aby si ve smlouvě o péči o zdraví upravili podmínky poskytování zdravotní péče dle svých představ,“ doplnila Jana Marečková.

Porodní plán a vnitřní řád ÚPMD

Tohoto prostoru se snažila využít podolská porodnice patrně ve snaze regulovat počet příchozích rodiček a zajistit si tak kontrolu nad rostoucími požadavky na průběh porodu z jejich strany. “Daná smlouva se do jisté míry snaží vyloučit použití ustanovení §36 zákona o zdravotních službách, upravující dříve vyslovené přání. Sice tvrdí, že porodní plán, ve kterém je možné si zaškrtnutím zvolit, je sestaven z variant jediných možných, protože požadavkům nad rámec bodů uvedených ve vzorovém porodním plánu není možné vyhovět s ohledem na maximální ochranu života a zdraví rodičky a dítěte; cokoliv odlišného by tedy nebylo bezpečné, nebo postup non lege artis, ale po jeho prostudování jsem přesvědčena o opaku,“ zhodnotila právnička, kterou porodnice při registraci přiměla dokument podepsat.

Podpisem smlouvy v ÚPMD se ale žena vzdává celé řady svých práv, na která má nárok. “Přístup uplatňovaný ÚPMD může být pro řadu rodiček problematický, obzvlášť pokud mají na ovlivnění průběhu porodu vyšší nároky, než kolik umožňuje reflektovat vzorový porodní plán. Nicméně z právního hlediska se v základu jedná o platnou dohodu, byť obsahuje několik poměrně nešťastných ustanovení. Je tedy třeba, aby si pacientky uvědomily, že pokud smlouvu o péči o zdraví podepíší, může pro ně být složité dosáhnout toho, aby porodnice vyslyšela jejich specifické prosby nad rámec Vzorového porodního plánu,“ upozorňuje advokátka Jana Marečková. Podle Ondřeje Dostála ale má obecně rodička právo požadovat jednotlivé zdravotní služby hrazené její pojišťovnou. “Může kteroukoliv z nich jednotlivě odmítnout, aniž by tím ztrácela nárok na ty služby, které chce; to vše bez ohledu na „vzorový porodní plán“ porodnice. Není žádný důvod, aby se těchto práv vzdávala podepsáním smlouvy,“ dodal Ondřej Dostál.

Jakkoli je možné podle Jany Marečkové vnímat vzorový porodní plán jako filtr před neracionálními požadavky ze strany rodiček, není ale dogmatem. “Zdravotnické zařízení smlouvou v žádném případě nemůže obejít svou zákonnou povinnost mít pacientčin informovaný souhlas k jakémukoli zásahu do její tělesné integrity (až na určité výjimky), takže věc nelze vnímat tak, že by podpisem smlouvy o péči rodička kompletně předávala otěže zdravotníkům, co se týče průběhu porodu. Také je nutné brát ohledy na dříve vyslovená přání pacienta ve smyslu zákona o zdravotních službách. Smlouva používaná ÚPMD však tato zákonem garantovaná práva pacientů nerespektuje dostatečně důsledně,“ varuje Jana Marečková.

Omezující Vnitřní řád ÚPMD

Úskalí smlouvy, jež většina rodiček bez vhledu do problematiky zdravotnického práva nevyhodnotí, spočívají i v omezeních, na něž narazí až při samotném porodu. Ženy totiž například musí s předstihem určit, zda si přejí mít u porodu doprovázející osobu  nebo si zvolit varianty ve vzorovém porodním plánu. “Povinnost pacientky, aby již při první návštěvě v prenatální poradně určila osobu, která ji bude doprovázet na porodní sál, je nešťastná.  Tato ustanovení smlouvy jsou pohledu z ochrany pacientských práv poměrně kontroverzní,“ myslí si Jana Marečková. Ondřej Dostál pak upozorňuje i na zákaz fotografování na porodním sále nebo striktně stanovené návštěvní hodiny na oddělení fyziologických novorozenců obsažené ve Vnitřním řádu ÚPM. “Vnitřní řád musí pacient respektovat vždycky. Vnitřní řád dle zákona o zdravotní péči nesmí zasahovat do práv pacientů nad míru nezbytně nutnou,“ varuje Ondřej Dostál.

Ministerstvo radí, ať si ženy stěžují

Ministerstvo zdravotnictví, které je zřizovatelem ÚPMD, v oficiální reakci na Smlouvu o péči o zdraví ÚPMD Medical News napsalo: “Z pohledu právního odboru není obsah předložené smlouvy v rozporu s právními předpisy ani aplikačními principy českého právního řádu. Uzavírání smluv o péči o zdraví nevnímá právní odbor ani jako nehospodárné nakládání se svěřenými prostředky.“ Rodičky, které se s obsahem smlouvy neztotožňují, odkázalo ministerstvo na Magistrát hlavního města Prahy, kam mohou podat svou stížnost případně na soud. Podle informací Medical News se však právníci z ministerstva zdravotnictví se zněním smlouvy neztotožňují. Postoj k postupu ÚPMD však podle nich  posvětil náměstek ministra pro legislativu Radek Policar.

Největší zdravotní pojišťovna VZP, která za své klienty hradí a nasmlouvává rozsah poskytované péče v této souvislosti ústy svého mluvčího Oldřicha Tichého upozornila, že “je věcí poskytovatele zdravotních služeb a jeho zřizovatele, aby měl veškerou dokumentaci v souladu s platnou legislativou.“

Smlouva o péči o zdraví