Soud uznal dívce úhradu léku, podle VZP je v ohrožení české zdravotnictví

Barbora Silná
8. 3. 2018  ・  4 minuty čtení

Městský soud v Praze rozhodl ve prospěch malé pacientky, jejíž rodina žádala od zdravotní pojišťovny úhradu drahého léku. Verdikt soudu popudil největší zdravotní pojišťovnu.

Praha – Na jedné straně sporu byla rodina osmileté dívky, která žádala úhradu nákladného léku na fenylketonurii, na druhé straně Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), jež namítala, že lék není schválen mezi hrazenými a odmítla žádosti vyhovět. Hájila se tím, že preparát není jedinou možností léčby a dívce by stačila dieta. VZP ale soudní spor v úterý prohrála a justice uznala rodině dívky náhradu škody.

V reakci na prohraný spor pak VZP  uvedla, že “verdikt soudu o úhradě léku může ohrozit fungování českého zdravotnictví.” Soud podle VZP postupoval v rozporu s dlouhodobou judikaturou Ústavního soudu i s dalšími rozsudky v obdobných případech. “Soud tak fakticky rozhodl, že léčbu, která může vyjít odhadem až na 1,5 milionu korun ročně, má VZP uhradit jen proto, aby nemocná nemusela držet dietu,” napsala VZP v tiskové zprávě s tím, že lék není pro dívku jedinou možností léčby, a tudíž se nevztahuje na tzv. §16.

To však odmítl právník Ondřej Dostál z advokátní kanceláře PwC Legal, která rodinu zastupuje. V reakci na vyjádření VZP konstatoval, že tvrzení mluvčího pojišťovny, který navíc není lékař, je v rozporu se stanoviskem ošetřující lékařky i s poznatky medicínské vědy. Upozornil, že dle mezinárodních studií byla u dětí s fenylketonurií, léčených pouze dietou, prokázána vyšší četnost neurologických rizik, zhoršený vývoj intelektu a další poruchy. Dieta, kterou musí nemocní dodržovat, navíc nedodává dostatek živin. “Respektuji právo VZP na názor, zákon ale vykládá soud a VZP by se mu měla podřídit, i proto, že rozhodně nejde o první případ, kdy daly soudy za pravdu pacientům,” dodal právník Ondřej Dostál. Díky výkladu zákona tak, jak ho prezentoval Městský soud v Praze, se podle něho dostanou malí pacienti k cílené léčbě, kterou naléhavě potřebují. “A to i tehdy, kdy není její cena pro rodiny únosná,” konstatoval a dodal, že je to v naprostém souladu s platným zákonem, Úmluvou o právech dítěte i právem na hrazenou péči dle Ústavy.

Navíc ostatní pojišťovny se k úhradám v podobných případech nestavěly tak restriktivně. Vojenská zdravotní pojišťovna a Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR tentýž lék jiným nemocným dětem schválily, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna vyhověla žadatelům po podání žaloby.

VZP: farmafirmy využívají české pacienty

VZP si však stojí za svým a uvedla, že “uvedený případ je typickou ukázkou pochybného postupu některých zahraničních farmaceutických firem, které využívají české pacienty k testování svých léků. Tyto firmy nejprve pacientům zdarma dodávají přípravek, který ještě nemá všechny klinické studie, aby ho na nich vyzkoušely a následně na něm mohly vydělávat.” Podle mluvčího VZP Oldřicha Tichého “ve chvíli, kdy mají farmaceutické společnosti dostatek dat a rozléčené pacienty nepotřebují, zaujmou striktně obchodnický přístup a odmítnou se dále jakkoliv podílet na jejich léčbě.” Podle právníka Ondřeje Dostála však v tomto případě nejde o validní argument, neboť je sapropterin registrován od roku 2009.

Klinické studie, které na vlastní náklady provádí farmaceutické firmy, pomohou každoročně mnoha pacientům, pro něž by byla jinak léčba nedostupná a nezatěžují rozpočet zdravotních pojišťoven. „Ročně investujeme v České republice do klinických studií zhruba 2 miliardy korun, které pomohou léčit více než 20 tisíc pacientů,“ řekl již dříve ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček s tím, že když se tyto prostředky přepočtou na počet obyvatel, vychází naše země ze srovnání s okolními státy velice dobře. Právě společnosti sdružené v AIFP jsou těmi, které nejčastěji uvádějí do praxe léčivé přípravky se zcela novými účinnými látkami.

Úskalí paragrafu 16

Diskuse o úhradách inovativních léků se vedou v Česku opakovaně. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v této souvislosti již avizoval nutnost legislativních změn. Žádostí o proplacení léčby na základě §16 řešily pojišťovny loni více než 21 tisíc, přičemž byli žadatelé o léčbu úspěšní z více než 90 procent. S příchodem nových molekul i postupů však meziročně náklady rostou.

Podle Ondřeje Dostála ale zatím činí náklady na léčbu vzácných onemocnění, schvalovaných dle §16, jen zlomek nákladů pojišťoven. “VZP podle vlastních statistik schválila léky za zhruba miliardu korun, z čehož jen menší část byla pro vzácná onemocnění. Přitom daňoví poplatníci za minulý rok odvedli pojišťovnám o 15 miliard více,” upozornil Ondřej Dostál s tím, že se tak celkový rozpočet blíží 300 miliardám korun a jen provozní fond VZP činí skoro čtyři miliardy korun.