Konsorcium českých vědců získalo grant na výzkum duševních onemocnění

Redakce Medical News
15. 5. 2018  ・  2 minuty čtení

Čeští vědci získali grant 148 milionů korun na výzkum glutamátergní neurotransmise – procesu ovlivňujícího a kontrolujícího celou řadu dějů v mozku.

Klecany – Projekt s názvem Pharma Brain zaštiťuje Národní stav duševního zdraví a prostředky na něj získali vědci z operačního programu Výzkum, Vývoj a Vzdělávání, který umožňuje čerpat finanční prostředky z evropských strukturálních fondů.

Pharma Brain pomůže prozkoumat glutamátergní neurotransmise, jejichž poruchy hrají zásadní roli u mnoha duševních onemocnění jako například u schizofrenie, afektivní poruchy, neurodegenerativní choroby, epilepsie, ischemické poškození mozku, neurovývojové poruchy, autismus či závislosti

„Žadatelem a zároveň vedoucím partnerem projektu Pharma Brain je Národní ústav duševního zdraví, hlavním partnerem v konsorciu projektu je Fyziologický ústav Akademie věd ČR, dalšími partnery jsou Ústav organické chemie a biochemie AV ČR  a Univerzita Hradec Králové. Konsorcium je doplněno 3. Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Praze,“ upřesnil mluvčí Národního ústavu duševního zdraví Jan Červenka.

Glutamátergní neurotransmiterový systém představuje jednu z nejslibnějších oblastí pro zacílení inovativních léčiv použitelných k terapii nejzávažnějších duševních a neurologických chorob. Léčiva ovlivňující tento proces se klinicky používají například při léčbě Alzheimerovy nemoci, epilepsie, nebo prevenci bipolární afektivní poruchy. Testuje se využití látek, které by bylo možné použít při léčbě posttraumatické stresové poruchy, úzkostných poruch, depresivních poruch a schizofrenie. „Neurotransmise znamená přenos vzruchu mezi nervovými buňkami chemickou cestou. Ta je zajišťována tzv. neurotransmitery – přenašeči. Tyto látky přenášejí vzruch od jednoho neuronu ke druhému, na němž se naváží na příslušný receptor, a tím informaci přenesou. Právě glutamát je jedním z nejdůležitějších přenašečů – používá jej na 50 % nervových buněk,“ vysvětlil vedoucí Centra transferu technologií a aplikovaného výzkumu Národního ústavu duševního zdraví Karel Valeš.

Méně nežádoucích účinků

Výrazné možnosti slibuje podle vědce Karla Valeše regulace glutamátergní transmise prostřednictvím ovlivnění tzv. NMDA receptorů, na které se neuropřenašeč váže. „Ty jsou však v nervové soustavě velmi rozšířeny a jejich ovlivňování s sebou proto nese celou řadu nežádoucích účinků, od narušení motoriky až po vyvolání psychóz,“ upřesnil Karel Valeš a pokračoval, že tyto NMDA receptory se dělí na celou řadu typů a pokud by se podařilo selektivně ovlivňovat jednotlivé typy, riziko nežádoucích účinků by se významně snížilo. „Je však potřeba zkoumat, do jaké míry jsou nově objevené látky pro tyto účely vhodné. Námi navržený směr dává naději na získání látek vykazujících požadovaný vliv, což by mohlo znamenat zásadní přínos při léčbě celé řady duševních onemocnění. Kromě toho chceme celou problematiku glutamátergní transmise detailněji prozkoumat a popsat také interakce s dalšími systémy neuropřenašečů,“ uzavřel Karel Valeš.