O bonusy se zajímaly i ostatní pojišťovny nejenom VZP

Barbora Silná
10. 10. 2017  ・  5 minut čtení

Na výši bonusů se nemocnic se specializovanou péčí ptaly i ostatní zdravotní pojišťovny. Odpovědí se dočkaly pouze od některých z nich. Specifikovat všechny bonusy pro ně není vůbec snadné.

Praha – Snaha o vyčíslení přesných bonusů, které poskytují firmy nemocnicím, zatím skončila neúspěchem i u ostatních zdravotních pojišťoven.

Kromě VZP se skutečných cen zvlášť účtovaného materiálu (ZUM) a zvlášť účtovaných léčivých přípravků (ZULP) snažily dobrat i ostatní pojišťovny. Už v únoru letošního roku například Vojenská zdravotní pojišťovna, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna nebo Revírní bratrská pokladna oslovily na půdorysu Svazu zdravotních pojišťoven zhruba 80 nemocnic, které mají status center tedy poskytovatelů se zvláštní smlouvou k vykazování přípravků specializované péče. Odezva z nemocnic však byla podle mluvčích pojišťoven minimální.

České průmyslové zdravotní pojišťovně podle mluvčí Elenky Mazurové odpověděla zhruba pětina oslovených poskytovatelů péče. “S ohledem na neuspokojivý výsledek opakované výzvy nebudeme aktivně žádat tyto údaje,” podotkla mluvčí ČPZP. Ani Vojenská zdravotní pojišťovna neuspěla. “Požadavek na uvedení průměrné ceny ZUM a ZULP za rok 2016 se nesetkal s očekávanou odezvou,” potvrdil mluvčí Vojenské zdravotní pojišťovny Josef Křivánek. Obdobně reagovala i Revírní bratská pokladna. “Pro velmi nízky počet odpovědí byla tato výzva v měsíci dubnu zopakována, avšak ani takto nebyl získán dostatečný počet odpovědí, které by mohly ke kontrole vykazovaných cen přispět,” konstatoval asistent ředitele Revírní bratské pokladny Jan Vomlela.

Asistent ředitelky Zaměstnanecké pojišťovny Škoda Petr Kvapil Medical News vzkázal, že “kontrolní činnost zdravotních pojišťoven vůči poskytovatelům hrazených služeb je dána zákonem. Kontrolovat účetnictví poskytovatelů zákon ani smlouva neumožňuje.” Mluvčí Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR Hana Kadečková Medical News napsala, že “je to živá záležitost, která se vyšetřuje a my tudíž nechceme do věci zasahovat jakýmkoliv výroky.” Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank a pojišťoven na žádné dotazy nereagovala.

VZP odpovědi vyhodnocuje

Jaké je procento úspěšnosti VZP, která aktivně žádala informace o bonusech v srpnu a září opakovanou výzvou, nelze podle mluvčího VZP Oldřicha Tichého zatím říci. “Některé nemocnice posílají odpovědi na Ústředí VZP, jiné na regionální pobočky. Dopisy, resp. jejich obsah, musí VZP nejprve zpracovat,” vysvětlil Tichý.

Podle mluvčích žádaly pojišťovny informace, jaká byla průměrná cena ZUM a ZULP v roce 2016. “Přičemž průměrnou cenou ZULP se rozumí konečná nákupní cena pro dotčené zdravotnické zařízení poskytovatele přepočtená na jedno balení daného přípravku, a to po odečtení všech případných dodatečných slev, množstevních zvýhodnění nebo dobropisů, případně jiných protiplnění včetně napočtených marží a DPH,” upřesnila Mazurová.

Podle Josefa Křivánka proto zdravotní pojišťovny prostřednictvím Svazu zdravotních pojišťoven žádají po ministerstvu zdravotnictví, aby nechal zpracovat analýzu nákladových cen ZULP a ZUM u oslovených nemocnic. “Současný stav pro kontrolu ze strany zdravotních pojišťoven neumožňuje funkční a efektivní kontrolu nákladů ZULP a dalšího materiálu,” konstatoval Křivánek. Ministerstvo zdravotnictví by tedy mělo podle plátců péče naplnit roli regulátora a upravit právní předpisy tak, aby umožňovaly pojišťovnám efektivní kontrolu nákladů.

Když obsah převažuje nad formou

Jakkoli je požadavek plátců péče logický, nejsou managementy nemocnic ve snadné pozici a zpracování odpovědí pro ně s ohledem na složitost celé problematiky není snadné. „Žádost VZP o poskytnutí informací – tak žádost Vrchní státního zastupitelství o součinnost- vycházejí z mylného předpokladu, že ke skutečným nákladům na léky postačuje od souhrnu fakturačních cen odečíst poskytnuté bonusy,“ píše se ve stanovisku Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN).

Přesná definice toho, co je bonus v legislativě neexistuje a jedná se pouze o zažitý pojem pro slevu, cenové zvýhodnění, obratovou bonifikaci, slevové ujednání nebo skonto, což v praxi vede k subjektivnímu pochopení stran, které si výhody sjednávají.

Přičemž je třeba podotknout, že zákon počítá s tím, že poskytovatelé péče cíleně vyhledávají “ekonomicky nejméně náročné varianty léčby” bez zbytečných vicenákladů.

V praxi se uplatňuje několik zásadních forem bonusů:

Přímé bonusy – slevu si poskytnou obě strany přímo – na jedné straně dodávající firma, na druhé straně příjemce tedy nemocnice.

Nepřímé bonusy – tyto bonusy se poskytují prostřednictvím třetích osob – nejčastěji prostřednictvím distributora. V některých případech je taková sleva poskytována sesterské společnosti v rámci holdingu.

Adresný bonus – je vázán přímo na prodej jednoho produktu, produktovou řadu a přímo snižuje cenu produktu.

Neadresný bonus – vyplácí se v případě dosažení stanovených podmínek – objemu prodeje celé skupiny produktů nebo portfolio produktů.

Prospektivní bonus – sleva se počítá v procentech nebo se odvozuje od absolutní hodnoty prvního prodaného produktu.

Retrospektivní bonus – vyplácí se zpětně po dosažení určitých podmínek.

Kdo je příjemcem bonusu

Bonusy firmy obecně poskytují přímo:

  • na faktuře jako snížení ceny u každé položky
  • formou opravného daňového dokladu – tzv. dobropisu
  • zpětné faktury
  • formou naturálního plnění – pouze u zdravotnického materiálu

Poskytované bonusy

  • bonusy mohou být poskytnuty ke každé faktuře – ke každé faktuře je hned vytvořen dobropis
  • plnění za určité odbobí
  • po splnění podmínek – prodej překročí určitou hranici